Jak probíhal experiment

Prvním krokem bylo shromáždění portrétních fotografií v patřičném formátu (přímý pohled zepředu) a v odpovídajícím rozlišení, což nebyl právě lehký úkol. Málokterá kráska se totiž veřejně prezentuje svou fotografií z občanského průkazu, navíc ve vysokém rozlišení. Petr Bakoš ve spolupráci s biologem Karlem Kleisnerem tyto portréty nejdříve upravili vyretušováním příliš výrazných prvků na pozadí a okolo tváře. Vědecká metoda spočívá v manuálním označení tváře 72 landmarky na klíčových místech (např. obočí, okraj čelisti, nos) ve speciálním programu.

Software pak vypočítá průměrnou polohu každého landmarku a dílčí fotografie roztáhne do vzniklé mřížky.

Náš obrázek „ideální miss“ samozřejmě musel být ve finále postprocesován v grafickém programu. „Průměrná“ barva očí, pleti a vlasů, a hlavně přesné proporce její tváře (o něž v našem experimentu jde) ovšem zůstaly zachovány. 


Předpověď vítězky

 Pro určení shody jednotlivých finalistek s průměrem jsme použili portrétní fotografe dívek vytvořené v předepsaném formátu speciálně pro tento experiment. Podobně jako při tvorbě průměrného obrázku jsme tváře označili 72 landmarky na předepsaných místech. Pak už jsme pro srovnání žádné obrázky nepotřebovali – stačilo nám jen znát polohy landmarků a s pomocí matematické analýzy vypočítat procento odchylky dané finalistky od průměru. Při srovnání tedy nešlo o účes nebo barvu očí, vlasů a kůže, ale čistě o poměr vzdáleností mezi jednotlivými landmarky, což je při výzkumu morfologie obličeje klíčový parametr.

Categories

miss2014